Kde leží „ztracená“ Beringie?
Beringova úžina, která odděluje Tichý oceán od Severního ledového oceánu, je nepříliš hluboká – pouhých 30 až 50 metrů a široká necelých 90 kilometrů. Je to přirozený průliv mezi asijským a severoamerickým kontinentem, který byl pojmenován na počest ruského mořeplavce a objevitele dánského původu Vituse Beringa, který se tudy plavil v roce 1728. Během historie naší planety došlo několikrát k významnému poklesu a nárůstu vodní hladiny, což se projevilo nejvýrazněji před 10 tis. lety během doby ledové. Při poslední době ledové na začátku čtvrtohor došlo k výraznému poklesu hladiny asi o 85 m. Tak vystoupila souše v oblasti Beringova průlivu a obnažil se asi 1 600 km široký pruh kontinentálního šelfu. Vzniklá souš vytvořila spojnici mezi Asii a Amerikou, po které se dalo přejít suchou nohou. Tento pokles vodní hladiny umožnil v dějinách již několikrát migraci předchůdců nejen původních obyvatel Ameriky, ale samozřejmě také rostlin a živočichů mezi oběma kontinenty. S postupujícím odtáváním pevninského zalednění byla Beringie opět zaplavena mořem, čímž vznikla dnes již známá Beringova úžina. Celková velikost oblasti Beringie má cca 2 mil. km2.